Rozhovor - 20 let od vstupu České republiky do EU

Pane primátore, 1. května uplyne 20 let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jak vnímáte naše členství?
Mohu mít k některým povinnostem vyplývajícím z našeho členství v EU výtky, nicméně pozitiva a výhody je výrazně převyšují. Důležitá je politická a ekonomická stabilita, kterou nám členství v Evropské unii poskytuje. Společný trh nám umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a lidí, což podporuje obchodní výměnu a ekonomický růst. Díky společnému trhu mohou naše firmy expandovat do dalších členských zemí a získávat nové zákazníky, což přispívá k vytváření pracovních míst a zvyšování životní úrovně našich občanů. Navíc nám členství v Evropské unii umožňuje spolupracovat s dalšími členskými státy na řešení společných problémů a významně se podílet na formování evropských politik a právních předpisů. Společně můžeme lépe čelit výzvám, jako je změna klimatu, migrace, bezpečnost či inovace.
Z pohledu primátora Pardubic, středně velkého města v České republice, je velmi důležité být součástí Evropské unie. Našemu městu přineslo naše členství mnoho výhod a příležitostí – jedním z nejvýraznějších benefitů jsou právě evropské dotace a finanční prostředky, které nám umožňují realizovat rozmanité projekty ve prospěch našich občanů. Díky těmto dotacím jsme mohli modernizovat infrastrukturu, podpořit rozvoj vzdělávání, kultury a turismu, zlepšit životní prostředí a mnoho dalšího.

Co konkrétně přineslo naše členství v EU našemu městu?
Za těch dvacet let se podařily dokončit či rozjet stovky a stovky projektů. Týkaly se regionálního rozvoje, životního prostředí, výzkumu i podnikání a inovací. Pokud bychom chtěli vyjmenovat jen ty největší, respektive nejzásadnější, bude ten seznam i tak opravdu velmi dlouhý. Za poslední měsíce městem ještě pořád rezonují Automatické mlýny, jejichž rekonstrukce byla realizována za velmi výrazné finanční podpory Evropské unie. Nový život se podařilo vdechnout parkům v centru města, Tyršovy sady a park Na Špici nejenže poskytují prostor pro odpočinek, relaxaci a rekreační aktivity, ale také podporují biodiverzitu a ochranu přírody. Důležitou spojnicí mezi historickým a obchodním centrem města byla revitalizace třídy Míru. Ten seznam je skutečně velmi dlouhý.
Před vstupem České republiky do Evropské unie byla ČR zapojena do tří nástrojů předvstupní pomoci – do programů Phare, Sapard a ISPA. Město Pardubice tak získalo první peníze evropské podpory na návrat Pernštýnské ulice do její historické podoby. Prvním „evropským projektem města “ se stalo přebudování prostor a zázemí pro Speciální ZŠ Svítání (pozn. Komenského ul.). Kompletně zrekonstruovaná škola včetně tělocvičny a vybavení slouží dodnes. Podpora směřovala také do oblasti „měkkých“ projektů, kdy se město snažilo využít prostředky např. na sociální či kulturní rozvoj zaměstnanců.
V období 2007 až 2013 město získalo v rámci politiky soudržnosti EU prostředky na masivní investice do projektu na snížení energetické náročnosti budov, kdy jsme zateplovali a rekonstruovali budovy základních a mateřských škol. Během tří let získaly vnější pláště budov novou podobu včetně snížení energetické náročnosti. Solární ohřev dostalo na střechu také pardubické Aquacentrum. V rámci podpory větších měst byla za podpory evropských prostředků rekonstruována veřejná prostranství, v našem případě fakticky celá Dukla a Višňovka – vnitrobloky, parkoviště, hřiště, zeleň, kdy 50 % objemu vynaložených investic do této oblasti městem Pardubice pak generovalo možnost podpory soukromým vlastníkům / SVJ pro opravu bytových domů.
Druhou oblastí pro rozvoj města byly investice do centra na projekty jako Rekonstrukce pěší zóny na třídě Míru, Rekonstrukce parku Na Špici, Sokolovna Pardubice, Tyršovy sady.
V programovém období 2014–2020 se stalo město nositelem nástroje ITI Hradecko-pardubické aglomerace, kdy bylo pro území aglomerace zahrnující funkční území kolem Pardubic a Hradce Králové schopno zajistit více než 3 mld. Kč na témata vzdělávání, kultura, doprava, životní prostředí, podpora univerzit i podnikání. Město pokračovalo v investicích do modernizace odborných učeben na základních školách, na které navázala výstavba objektu Sféry, tedy unikátního objektu zaměřeného zejména na polytechnické vzdělávání a kreativní tvorbu. Správného Pardubáka určitě potěší postupné, byť na můj vkus zdlouhavé dobudovávání Labské cyklostezky. Zároveň vzniklo několik úseků nových cyklostezek (Kunětická, ke koupališti, podél ulice Pražské, na Vinici, lávka pro pěší a cyklisty ze Svítkova do Rosic atd.). Nemalé finanční prostředky pak město získalo na projekty Inteligentního dopravního systému, který zahrnuje kamerový systém, Inteligentní řízení křižovatek a Inteligentní parkovací sytém. Tyto projekty pak mají přesah do dalších, např. preference průjezdu MHD, radiová síť apod. Z programu švýcarsko-české spolupráce pak vznikl zbrusu nový terminál A zaměřený primárně na MHD, na nějž navázal autobusový terminál B. Město v současné době připravuje výstavbu terminálu JIH a parkovacího domu Vápenka, který přímo naváže na kompletní rekonstrukci multimodálního uzlu Pardubice, kdy nově postavená lávka překlene koleje a na jižní straně zaústí právě do nového parkovacího domu, čímž projekt finálně dotvoří.
Příjemcem dotačních prostředků z EU však není jenom město jako takové, ale i jeho organizace. Například Dopravní podnik města Pardubic díky nim průběžně obnovuje svůj vozový park, rozšiřuje trolejbusovou trakci do dalších částí města, např. do Ohrazenice nebo k Zámečku.
Pardubický podnikatelský inkubátor, neboli P-PINK, má díky dotaci z ITI Hradecko-pardubické aglomerace již více než rok nové sídlo v rekonstruované městské budově na Jana Palacha.
A jednou z vůbec největších investičních akcí Vodovodů a kanalizací Pardubice posledních let je modernizace úpravny vody v Hrobicích, která vodou zásobuje více než 80 tisíc obyvatel. Investice za více než 650 mil. Kč byla dokončena v roce 2022.

Dá se to celé, tedy 20 let, vůbec vyčíslit?
Pardubice získaly v součtu podporu bezmála 2 miliardy korun, podpora se v jednotlivých obdobích podle oblastí pohybuje v rozmezí 60 až 95 % způsobilých výdajů jednotlivých akcí. Celkově velmi zjednodušeně řečeno město ke dvěma miliardám z Evropy přidalo miliardu korun z vlastního rozpočtu.

S žádostmi naštěstí nekončíme. Můžeme představit některé ze zásadních projektů, kdy budeme využívat nabídky čerpat evropské peníze?
Aktuálně se město uchází o dotaci v rámci ORP Pardubice, kdy pokračuje v realizaci projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání v Pardubicích. Dále bychom rádi získali podporu na projekty využívající 5G sítí (Sféra Pardubice v 5G, Kontrola nakládaní s odpady, Rozšíření perimetru automatické kontroly vozidel) a zvýšili naši kybernetickou bezpečnost. Aktuálně připravovaný projekt Rekonstrukce MŠ Teplého by měl potěšit děti a rodiče „předškoláků“ a projekt Centrum sociálních služeb Bělehradská zase zlepšit zázemí a kvalitu poskytovaných služeb v oblasti sociální. Ve vazbě na životní prostředí a změny klimatu jsou plánovány projekty na „dosadby zeleně“ jak v centru města, tak o mimo něj – v Dražkovicích. Město by rádo také odbahnilo Čičák a zlepšilo funkci vody v krajině formou drobných projektů revitalizace rybníčku a mokřadel. Pravděpodobně největší investicí, která město čeká, je novostavba areálu ZŠ Tomáše Garrique Masaryka na území bývalých kasáren, kdy žádost o dotaci byla již podána a příprava projektu směřuje do fáze samotné realizace. V neposlední řadě by měla podpora směřovat i do agend úřadu, jako je Digitálně technická mapa či pořízení výpočetní techniky určené k digitalizaci stavebního řízení.

Zdroj: Radniční zpravodaj města Pardubic